Svatá liturgie byzantsko - slovanského obřadu náleží do liturgického pokladu katolické církve. Její základy jsou již z časů apoštolských a do dnešní podoby byla upravena ve 4. stol. za cařihradského arcibiskupa sv. Jana Zlatoústého. Jde tedy o výsostně katolickou liturgii, která má stejné hlavní části jako mše svatá latinského obřadu: bohoslužba slova, průvod s obětními dary, proměňování, přijímání.
Účastí na této mši svaté splní katolík kteréhokoli obřadu (tedy i latinského, tj. římského) svou nedělní povinnost a je-li připraven, může přistoupit i ke svatému přijímání. Stejně tak jsou platné všechna svátosti: křest, biřmování, svátost pokání. . . (Kánon 923 CIC)
Tuto východní liturgii k nám přinesli naši slovanští apoštolové sv. Cyril a Metoděj a jejich dílo bylo schváleno římskými papeži.
Nynější svatý Otec, stejně tak jako jeho předchůdci, si velmi přeje, aby se s východní liturgií seznámili všichni katoličtí křesťané k obohacení svého duchovního života.
